Polka

Video: www.youtube.com/watch?v=r_Ceds7iX5U&feature=relmfu

Je naším jediným národním tancem, který se uchytil i ve světě. Původ polky má mnoho verzí. Jedna z nich představuje Annu Chadimovou jako autorku, když ji někdy kolem roku 1830 předvedla v Kostelci nad Labem. Tato verze ale není příliš pravděpodobná, proto se většina autorů přiklání spíše k verzi, že vznikla v okolí Hradce Králové ze sympatií k polskému národnímu povstání roku 1830. Vyvinula se nejspíš z polského krakowiaku obohacena o některé ryze české prvky. I původ názvu je sporný. Může být odvozen od slova Polsko, ale i od slova půlka, což může znázorňovat půlku 4/4 taktu, tedy fakt, že se polka hraje v taktu 2/4, a nebo je tu možná souvislost s figurálními tanci. „…figurální tance starší vrstvy, např. rejdovák a rejdovačka, měly často první část v ¾ taktu v pomalém tempu a druhou část, dohru, ve 2/4 taktu rychlého tempa. Protože mládež, tehdy jako dnes, dávala přednost tancům rychlého tempa, volala na muzikanty, že chce zahrát druhou půlku – „polku““ (Kos, 1973).

Jisté ale je, že když se polka dostala někdy dolem roku 1840 do Paříže, stala se celosvětovou módou a v průběhu první poloviny 20. století se objevilo v různých státech mnoho jejich obměn. Ve Francii to byla polka třesená „tremblente“, v Americe swingová, v Bavorech houpavá a další. Skládali pro ni i významní skladatelé jako František Matěj Hilmar, Bedřich Smetana a uchvácen tímto rytmem byl i Johann Strauss starší.